Články
Vítejte ve světě plném kachlů
Kolem kamen | 17/2017
Text: Růžena Srbová, Foto: archiv K&K POKER, Kresby: Petra Žabová
Že se snění na redakční poradě nevyplácí, to vám potvrdí každý zkušený novinář. Zasněně jsem pozorovala z okna, jestli už konečně přichází jaro, a tu zásadní otázku jsem jako jediná nezaregistrovala. Tudíž jsem nestihla zareagovat. Začít kašlat, smrkat, vytáhnout mobil nebo se prostě s oduševnělým výrazem někam zdekovat. A tak ten nevděčný úkol, napsat o keramické manufaktuře naší šéfky, zbyl na mě. Tenhle den se prostě nezačal vyvíjet dobře.
Nezbylo mi nic jiného, než si zrekapitulovat, co vím, zaplnit bílá místa, popustit trochu uzdu fantazii a pustit se do práce. Kamnářská manufaktura K&K POKER v Bechyni letos slaví 20 let od svého založení. Dvacet let. Co to je? Za tu dobu tak připravíte vlastní dítě na život a vyšlete jej na vysokou školu. A budete doufat, že to nebude trvat dalších dvacet let, než tu školu poklidným tempem dokončí. Dvacet let je totiž velmi relativní pojem. Lidský život si klidně můžete rozdělit na dvacetileté cykly. Ta první dvacítka je k nepřežití. Vleče se hustým křovím samých příkazů, zákazů, doporučení a moudrých rad. Prostě buzi, buzi. Druhá dvacítka se jeví jako nejlepší, díky tomu je strašně krátká. Člověk v ní v podstatě porušuje všechny ty příkazy a zákazy, nedbá doporučení a už vůbec ne moudrých rad. Do třetí vstupuje člověk poněkud unaven, ale když se ohlédne zpět a vidí všechnu tu spoušť, motivuje ho to tak nějak k tomu, aby pomalu začal definovat své vlastní příkazy, zákazy, moudra a doporuče ní a obtěžoval jimi své okolí. Výstižně to kdysi ve své básni popsal Egon Bondy. Se strohostí sobě vlastní. A díky skupině The Plastic People of the Universe, která jeho text s humorem sobě vlastním zhudebnila, se jejich píseň stala hymnou trudných let sedmdesátých a osmdesátých. A tím se konečně krkolomně dostávám k začátku našeho příběhu…
Vítejte ve světě plném
kachlů (PDF, 1,1 MB)
